Ráno je tepleji než včera, tak hned po probuzení jdeme ven. Kluci snídají oblíbené koblížky...
...a dopoledne proběhne hraním na terase. Chvíli se oba zabaví "člověčem nezlob se",...
...ale pak Davídek vymyslí hru na housenky, kukly a motýli, která jim vydrží až do oběda. V celožluté kukle je zakuklený Davídek, v pruhované Adámek :-)
Postupně se balí do ručníků a dek (zakuklují se), aby vzápětí vykoukli a začali létat jako právě vylíhnutí motýli.
Včerejší výlet měl ohromný úspěch, tak se oba už od rána dožadují toho, kdy zase vyrazíme znovu do skal. Po obědě tedy není jiné alternativy. Beru foťák a vyrážíme. Naštěstí máme odzkoušeno ze včerejška, že Adámek už celou cestu bez problémů ušlape.
Jen vejdeme do lesa, oba kluci ožijí a vyloženě si výlet užívají. Fotíme hned nahoře nad chatou, v pozadí zřícenina Rotštejna:
Tentokrát se jdeme podívat na vyhlídku hned nad naší chatičkou a kocháme se pohledy na naši minichatičku a Kozákov.
Jdeme stejnou cestou jako včera, ...
...kluci se předhánějí, kdo mě vícekrát vyfotí :-) ...
...Davídek zase leze na skalky,...
...Adámek se osměluje také, opět malujeme planety do jehličí či písku. Opět s sebou vláčíme klacky sloužící coby hole při náročných výstupech do kopce :-)
Dojdeme až k "myší díře" a protože se mi nechce sestupovat dolů do vesnice a vracet se po asfaltce, dohodneme se s kluky, že se vrátíme stejnou cestou přes skály a přes les.
Lezeme zase nahoru dolů průchody, na Adámkovi už je občas znát únava, ale nikam nespěcháme, tak se vždycky usadíme na skalku a chvíli si jen tak povídáme.
Na zpáteční cestě taky objevíme úžasný kámen ve tvaru žáby, kterého, ač tu jdeme asi posté, jsme si dosud nevšimnuli.
.
A na závěr už malinko znavený Adámek na úpatí schodiště, před jedním z posledních výstupů:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)



















Žádné komentáře:
Okomentovat