Po obědě jedeme společně s Kotíky na výlet do vnitrozemí ostrova. Cílem jsou Kaskády Anglais:
"Zázračné dílo přírody, jedna z nádherných ukázek přírodních krás ostrova"
..a druhá citace: " Nikde jinde nenajdeme takový řetěz horských jezírek s vodopády, jako zde u kaskád potoka Agnone."
Takže balíme do batohu ručníky a plavky, v tůňkách je prý nezapomenutelné koupání a vyrážíme. Cestou opět projíždíme kolem malebného městečka Corte a pokračujeme dál na jihozápad - směr Ajjacio. Míjíme železniční viadukt přes říčku Vecchio, který navrhl stejný muž, který se pak proslavil pařížskou Eiffelovou věží - Gustave Eiffel.
Parkujeme v městečku Vizzavona a dál se vydáváme pěšky. Cesta vede zpočátku bukovými lesy, kde je příjemný chládek. Říčku Agnone přecházíme několikrát tam i zpět po různých dřevěných mostcích a asi po hodině chůze přicházíme k prvním kaskádám. Počasí se mezitím bohužel trošku pokazilo, slunko se schovalo, obloha je plná mraků a citelně se ochladilo. Vytahujeme místo plavek svetry a mikiny.
Kaskády jsou ale opravdu nádherné, jsou jich asi dva tucty se skalními "koupacími vanami" a křišťálovou vodou.
Scházíme ze značené cesty a dál pokračujeme přímo korytem potoka. Přelézáme balvany, slézáme skalní stěny, cesta naštěstí není moc náročná a děti to baví.
Každou chvilku stojíme u nějaké tůňky, a když už se nekoupeme, aspoň tam děti vrhají hromady kamení.
Jeden z mnoha malých vodopádů:
A tady Davídek a Adámek u vodopádu:
Asi po půl hodině se setkáváme s našimi přáteli, společně dolezeme až k vrchním kaskádám a zpáteční cestu k autu už jdeme všichni společně.
Konečně jsme našli dostatečně velkou a rovnou plochu, že i Verunka mohla na chvilku z krosničky:
Kačenka s Davídkem:
Na zpáteční cestě ještě trháme ostružiny, kterých je po celém ostrově neuvěřitelná spousta a jsou neuvěřitelně dobré.
Už se stmívá, ale tuhle kouzelnou vesničku uprostřed vnitrozemí jsme si ještě vyfotili:
Žádné komentáře:
Okomentovat